Jarní I

Byla to zima překrásná!Kolkolem všude božský klid -ta příroda v kámen spoutána,zněmělý všechen, všechen lid.

Ach zas je po všem! Pojednouvejslky si větry, zvlhnul vzduch,a po kraji dříve tichounkémšílený víří jarní ruch.

Nevrle hledím oknem ven -nechte mně led můj, nechte shníh -vždyť nechápu více, nač ten rej,k čemu ta vřava, spěch a smích!

Do větrů, dešťů šlehavýchobrací člověk smavou líc,i vrána té bouři stříkavés jásáním křídly bije víc!