Podzimní VII

Že šedivým, praví váš veselý smích?Teď vidíte, cože je z boje,jejž s ledovým svádělo rozumemsi horoucí srdce mojena hranatém živobytí!Ach potlouklo! Šedivý hlavy lem -to není snad staroby měkounký sníh,to stopy jsou krupobití.

Ba - bylo to jako tam na horách!Žár od jihu k výši se plazía z půlnoční druhé zas stranyse ledový vítr zvedá,až ve výši u skalní hranyvír v mlhový oba se srazí -pak sypou se kroupy jak bohatý hrácha mžikem je hora šedá.