Zimní II

(Marii)

Znal jsem ji ještě tak maličkou.Viděl, jak s dětskou svou sesličkouku oknu pracně se táhla.Vystoupla, špulila drobný ret -kamkoli pusinkou sáhla,naskočil čisťoučký ledový květ.

Vidím ji dorostlou, rozkvětlou;rozkvětlou, v oku však uhnětlou,po tváři bledost ji běží.Ku stolu níží svůj chvějný ret,na stole v rakvičce ležíděťátko, čisťoučký ledový květ.