Zimní VII

Když jsem mlád byl - když jsem mlád byl,jaká vůně byla v lesích,jaká zeleň po lučinách,jaké modro na nebesích!

Co si v prsou písní hrálo,co jich na rtech poletalo -vše mi v světě v píseň zrálo,vše a vše se zpěvem stalo!

Myšlénka v zpěv proměněnázvonila, jak ocel zvoní,šuměla hor nad temena,jak když orel mraky honí.

Ach jak zněly mladé slohyjasným zvukem, slyšny všude,myslím, že z mých zpěvů mnohýtaké přes hrob zvučet bude!

Přišel podzim - těžké časy -náhle les víc nemá vůně,lučina ne květů více,nebe modra ve svém lůně.

Přišel podzim, dny s ním rmutné,šerá rána, noci černé,myšlénky v nich k smrti smutné,nedozírné, nedoměrné!

Myšlénka se pírkem chvěje,hlas se jako lístek třese,a co teď ret slabý pěje,víc se přes hrob nepřenese.