Pocestný a pachtýřka

Pachtýřko, ty, nevídané krásy,můžeš-li pod touto lípou stinnou,údy mé kde krátce odpočinou,občerstvit mne v hladu, v žízni asi?

Chceš-li chodče, zde se, občerstviti,smetanu tu, chleba, zralé plody,přírodou to uchystané hody,můžeš hojně u pramene míti.

Jest mi přec, jak musel bych tě znáti,pamatovat, sladkých chvil co zdobu!Často připadl jsem na podobu;ale tuto musím divem zváti.

Bez zázraku na cestách ti kynečasto podiv, vysvětlit jenž dá se.Ano, rusá hnědé podobá se;jedna vábí právě jako jiné.

Věru, není poprvé to nyní,co mne postava ta okouzlila!Tenkrát sluncem všechněch sluncí bylave slavnostně ozdobené síni.

Těší-li tě, možno dál by předlmnou ten žert se, jak by skutkem býval:s beder hedbáv nachový jí splývaltenkráte, kdys poprvé ji shledl.

Není možná, to že's vymyslila!Duchové-li ti to vyjevili?O tom šperku nic ti nesdělili,o perlích, jež hledem zahanbila?

Toto jedno jsem se dověděla:že ta kráska, stydliva, se znáti,v naději zas tebe uhlídati,mnohé zámky vzdušné vystavěla.

Vždyť mne světem všecky větry štvaly!Cti a zlata chtěl jsem dostihnouti!Blaze mi, když na konci své poutinalézám ten obraz dokonalý!

Ne jen obraz, před tebou tu stojívskutku dcera předků vytištěných;nyní v nájmu statků opuštěnýchHelena se blaze s bratrem pojí.

Ale kterak krásné luhy tytovlastník může omíjeti asi?žírná pole, šíré lučin pásy,mocné zdroje, jemné ponebí to.

Aj, vždyť do světa prch’, dalekého.My jsme s bratrem mnoho vyzískali;jest-li zemřel, jak se praví, v dáli,chceme koupit pozůstalost jeho.

Ovšem, na prodej jest, krásko moje!Od vlastníka podmínka mi zjevná;ale cena není nijak levná;Helenou zve slední slovo svoje.

Nemohlo nás štěstí spojit úže!Musila se láska tudy dáti?Zřím však bratra ctného sem se bráti;když to zví, co asi mínit může?