Goetheho vybrané básně

Pozdě znívá, co se záhy strojí,v písni milé s nemilým se pojí.

Co se v společnosti zpívá,z duše jde a k duši znívá.

Poslechněte také v davuzpěvy Geniův, jež matou hlavu.

Byť to sebe podivněji znělo,v básni zdá se, že to tak se dělo.

Všeličeho pestrá směsiceze vzorníku zřejmá velice.

Tvoř jen, umělce, a řeči nech!Báseň tvoje buď jen pouhý dech.

I to, co nám radosť kazí,rádi máme, když se vyobrazí.

Jenom v tom je cena těchto prací,z hloubání že k veselí se vrací.