Kanárek hádá

„Dobré jitro, můj žluťáčku!nesu něco do zobáčku.Křehký písek, pěkně bílý,rozplyne se za malou chvílikanárkovi v hubincea zachutná sladince.Hádej, hádej, co je to?uhodneš-li dám ti to.“

Kanárek přiskočí,pozamhouří očí,pozdvihne nožičku,drbe si hlavičku,moudře se zamyslí,pohádku přemyslí,náhle pak zapěje:„Lili li lili!“

Hošík se zasměje:„Ptáček se mýlí!Arci že liliekvíteček bílý je;není však sladký,jako můj dárek,zná jej kanárek.Poslouchej, milánku,opáčím hádanku:Křehký písek, pěkně bílý,rozplyne za malou chvílikanárkovi v hubincea zachutná sladince.Ví-li, mlsáček, co je to,dám mu to.“

A žlutý ptáčekpozdvihne nožičku,drbe si hlavičkumoudře se zamyslí,pohádku přemyslínáhle pak zapěje:„Ky ty to lípy!“

„Co?“ hoch se zasměje,„kvítí to z lípy?Ptáček se mýliti ráčí;můj ten dáreknad květy z lípy je sladší,zná jej kanárek.Poslouchej milánku,opáčím hádanku:Křehký písek, jak sníh bílý,rozplyne za malou chvílikanárkovi v hubincea chutná mu sladince.Ví-li, mlsáček, co je to,dám mu to.“

Po třetí ptáčekpozdvihne nožičku,drbe si hlavičku,moudře se zamyslí,pohádku přemyslí,zobáčkem típá,jazýčkem sípá:„Cuky ty fili!“ —„Cukr to bílý!Uhodls, na!“a pacholíčekbílý cukříčekptáčkovi dá.