Myška

Jednou myška malástaré povídala:„V našem dvořena komořestojí domeček.V kulatém okénkuna tenoučkém proutkuvisí pěkný kroužeček.Za ním v koutkujá jsem vidělastrojenou pečenku,libě voněla.Před ní jest jen z nití mřížka,překousne ji každá myška;pojďme tam, v té doběpochutnáme sobě.“

Stará myš jí moudře praví:„Chraň se domku, chraň se mřížky,věz, to pasť je na nás myšky:Jest-li do ní vlezeš,zpátky nevylezeš;veta po tvém zdraví!“

Myška nevěřila;bláhová! myslila,že ji starádarmo kárá,a jí nepřeje lahůdky.Sotva tedy stará z budkyvyšla někam do dvoru,mladá běžela na komoru.K pasti se přiblíží,vůkol se ohlíží;prohlíží ten proutekokénko i koutek.

Pečenka líbezně voní;překáží jen mřížka,ale myškadá se do ní,kousne, jen to lupne,nitka pustí,mřížka pukne,ale ach!jaký strachna myšku se spustí!Kroužek se vytáhne,myšku v poli stáhne;ta se bídně vrtí:„Proč jsem neposlechla!“ běduje,volá o pomoc, hořekuje.Marně — kroužek ji uškrtí.