Mstivá kantilena — II

Do pusté naší krajiny ni měsíc nezasvítí,vše bez vůně je, bez tepla, a marno něco síti -jen tiše, tiše, Geusové, - prý musí to tak býti.

A zvony mdlé jsou, bez moci, a neprocitnou ani,nemožno poplach zvoniti a dlouho do svítání -jen tiše, tiše, Geusové, jen ztište svoje přání.

A na pláň dlouhou řaďte se a s ostřím v pěsti mstícímse dejte do tmy na pochod ku Městům klidně spícím -jen tiše, tiše, Geusové, za větrem žalujícím.

A cestou v polích ztracenou před brány připližte se,los metejte, kdo nad spícím pěst svoji první vznese -jen rychle, rychle, Geusové, za rod náš pomstěte se!