Mstivá kantilena — VIII

Je večer - černé mraky jdouneplodnou, chorou krajinouse modlit Anděl Páně…Klekají tiše nad lada,kde ironická náladamdle usmívá se na ně.

Je hříšný večer, večer mdlý,nikdo se s nimi nemodlí.

A černé mraky k Věži jdou,jež dříme v dálce za vodou,a ruce věší na ni…Však zvony mdlé jsou bez mocia spí po dlouhé nemocia neprocitnou ani.

Je hříšný večer, večer mdlý,ni zvony mé se nemodlí.

A zbožné mraky dále jdouse svojí marnou modlitboua s tichým smutkem jejím…A moje rusá náladamdle usmívá se na ladaa ironisuje jim:

Je hříšný večer, večer mdlý,u nás se nikdo nemodlí.