Rozkvetlý smutek

Do říše mořských pralesůsvůj černý smutek zanesu –

a sémě jeho dědičnérozhodím v proudy měsíčné.

Ve věčný led, ve věčný sníh,v nárazy větrů polárních.

Ti do truchlících liliíaž jeho sémě zasijí,

snad v lijáku slz palčivýchtam v sopránový vzkvete smích.