Varhany (Hlaváček)

Čas hrou je varhan, málokdo již chápe;ji Život hrá tak tomu, tak zas tomu,tu tmavou idylou, tu bouří hromů --dle toho, jak si každý pedál šlape.

Ba, lidstvo celé v taktu nohou klape,a z varhan dušně zní klidná sloka --již mžikem zahřímá však do divoka,a hrdly píšťal sta se žalob drápe.

A Varhaníka pod rukou to střílí,tón každý, pod širákem zakuklený,a rozchechtaný jakous písní mstivou,

s pistolí v pěsti po Evropě pílí,a lidem, králům, bohům, rozvzteklený,v tvář směle sahá, trhá masku lstivou…