Mateří douška — Karel Jaromír Erben

Umřela matka a do hrobu dána,siroty po ní zůstaly;i přicházely každičkého ránaa matičky své hledaly.

I zželelo se matce milých dítek;duše její se vrátilaa vtělila se v drobnolistý kvítek,jímž mohylu svou pokryla.

Poznaly dítky matičku po dechu,poznaly ji a plesaly;a prostý kvítek, v něm majíc útěchu,mateří douškou nazvaly.