Nemoc

Za lesíčkem růžesmutně dokvetá;má panenka stůně,žalostně vzdychá:když ta růže vykvetala,má panenka putovalase mnou do světa.

Putovala se mnouv jedlovém lese,tam utrhla pěknoukytku v pasece;tu mně dala za klobouček,kdy jsme sedli na paloučekk studené řece.

Putovala se mnoupřes tři potoky,ten jeden byl krajemvelmi hluboký;pomáčela si sukničku,sušila ji na sluníčku,děvče ubohý.

Putovala se mnouaž do Moravy,tu mně darovalavěneček s hlavy;tu jsme spolu tancovali,až jsme oba potrhalivěneček drahý.

Tu jsme tancovali,to na popelec,muziky nám hrályještě na konec;hrála taky Nemodlenka,že nenajde má panenkavíce svůj věnec.