Babí léto — VIII.

Vítr třese lucernami,ulicemi divě svištía na letní sny a klamysype, žluté, mokré listí.

Vykvétaly marné touhyjako pozdní, druhé kvítí,nevěřils, že vánek pouhýmůže ti je rozprášiti.

Byl jsi dětskou věrou svedenve sny světa čarovného —byl to pouze rozmach jedenpřed tím smutným koncem všeho.

A jen jednu pravdu tušísrdce z historie této:dřív než na vlas na tvou dušiže se chytá babí leto.

Nová tebe naděj svádípo prohraném boji marném —jsme však jenom jednou mládí,rychle žijem, rychle stárnem…