Jahody

Neslo dítě od pasekypěkných jahod v klíně,potkala je Boží Matkav poli na pěšině.

Věděla, že trávnic nesedítě ve fěrtochu,myslila si Boží Matka:„Dá-li mi jich trochu?“

„Co to neseš, dobré dítě,od paseky v borku,rety staré vypráhly miv odpoledním horku!“

„Nic nenesu!“ dítě skoupéodseklo jí krátce —Dobré oči zalily seKrista Pána Matce.

Pověděla hlasem bolným:„Jste, vy lidé, lití,však tě to nic, dítě skoupé,nikdy nenasytí!“

Zmizela pak v záři zlaté —Víte, lidé chudí,proč hlad zlý se jahodaminikdy nezapudí?!