Osika

Na zlé hoře KalvarijiKrista Pána na kříž bijí…

Kalvarije, horo tmavá!Na temeni hrdém, holémdobrá hlava dokonává,doťukává srdce bolem.

V nebi Pán Bůh skráně chýlí,jak mu Syna umučili.

Nes’ jim lásku v luhy země,v srdci choval všecky chýže!Který strom na černé témělidem zlým dal dřevo kříže?

Vichr bouří na úpatí,osekaným stromem klátí.

„Vizte ho!“ Bůh stromům mluvil,„o milosť teď trčí k nebi!že jsem koš mu pěkný uvil,zkrvavělé vpijí hřeby.

Každý lístek jeho snětína věky se bude chvěti!

Na věky též v jeho klínunezpučí květ, uschne tráva —kříž dal strom ten mému Synu,na něm Boží svadla hlava!“

Od těch časů v poli, leselístky jeho kletba třese,pod ním kvítek nezvedne se!