Intemerata

Tak plavá jsi jak med včel z Hymettu,ó dítě, záříš v prvotní své kráse,jak merunky květ, líčko v plném jases paprskem svěží růže v přeletu.

Květ lásky nesprch na panenství tvoje,polibků nezná tvůj ret otevřený,tvá duše skrývá všecky taje ženy,jak bílý korset skvící prsy dvoje.

Jak světice ty kráčíš v starém rámu,jež mistrů florentinských sněním spějí,zrak dětský v zlaté nebe obracejí,zrak hvězdný z neznámých to drahokamů,