Výbor sonetů Michelangela Buonarrotiho — XLI.

Ty víš, že vím, ó, paní má, že víš,že přicházím, abych byl tobě blíže,a vím, že víš, kdo se to k tobě víže,proč tedy váháš, než mne pozdravíš?

Když naděj pravá, jíž mne napájíš,když pravá touha má, nač tyto tíže?Zlom tedy slabé mezi námi mříže,bol dvakrát bolí, když jej utajíš.

Když v tobě miluji, má paní drahá,co sama nejvíc ty miluješ v sobě,tu nehorši se, duch jen k duchu tíhne.

Co z krásné tváře tvé mi v duši sahá,to nepochopí lidský rozum v mdlobě,neb umřít musí, kdo ten půvab stihne.