Píseň (Verlaine 2)

Ve stromů změtiplá luny jas,a z každé snětislyš, zvoní hlasve loubí skrytě:

Ó moje dítě!

Rybník se hloubív zrcadlo něm,obrysy snoubívrbin se v něm;v nich vítr kvílí —

Dítě, v té chvíli!

Nesmírné, valnéticho a klids oblohy dálnézdá se, že slít,kde hvězda hraje —

Toť chvilka ráje!