Kéž byla bys ten vonný bez

Kéž byla bys ten vonný bez,jenž vesnou v nach se rozvije,a ptáčkem já, jenž tam se snes'a znaven v něm se ukryje!

Jak truchlil bych, až mráz a sníhby zahnaly mne v cizí kraj;však záhy hned bych přilet' zpět,až rozkvétal by nový máj.

Ó, kéž bys byla růžičkou,jež na zdi kvete hradové,a já tou rosy perličkouna její hrudi nachové!

Ó, celou noc jak blaženýbych spočíval tu v luzných snech,až slíbal by svit ruměnýmne s atlasových vděků těch.