Sníc u moře bouřlivého

Sníc u moře bouřlivého,které dělí mne i jej,modlím se za blaho jeho, —Bůh jej všude provázej!

Strach a naděj, vlna dvojí,šeptajících duchů rtemmluví u postele mojío něm, ach tak vzdáleném!

Vy, jež bolest nezranila,zrak jímž slzou nezrosen,vy, jimž radost věnce vila,vám buď milým slunný den. -

Ke mně, noci, sestup s výše,spusti závoj blahým snem,hlasy duchův mluvte tišeo něm, ach tak vzdáleném!