U Allanu

U Allanu jsem bloudil v dál,když za Benledi slunce spělo,kol v háji vítr šepotala žluté žito v něm se chvělo.Kdos v dálce zpíval, milenouzní písní ohlas na vše strany,i v srdce mé pad’ ozvěnou,ó jak tě rád mám ty, má Annie!

Ó žehnáno to loubí buď,a noční zjev tu nechoď v lese,a vzpomínka nás nezarmuťna čas, kdy tady sešli jsme se!K mým prsoum hlavu sklonila,»Tvá na vždy!« řekla v uzarděnía slib ten věrný světilatak mnohá vroucí políbení.

Máj petrklíčem ověnčena za stády jde léto v zlatě,a vesel, jak se krátí den,je podzimek v svém žlutém šatě;však zdali srdce roztaví,neb duši víží v slasti němé,jak okamžik ten jásavý,kdy srdce k srdci přivineme?