Modlitba

Ó Ty, jenž řídíš člověčenstva dráhy,moc dáváš národům, jim neseš zmara rukou všemohoucí držíš váhy,v nichž kolísá se vojů skon i zdar:až hrozná bouře rozhodnutí třeskne,kde padne los i mému národu,buď tam, kde ocel spravedlivá bleskneza plemen uhnětených svobodu,buď tam, ó Pane,kde proti křivdě právo svaté stane!

Až národ plný zpupnosti a zloby,jenž loupí jiným volnost’, vlast’ a reč,a nad valnými zbitých plemen hrobyi na druhé svůj tasí kletý meč,až léčkou zisku, postrachem i lestíku praporům svým připne světa půl,by druhou podrobil své kruté pěstia pak i pomocníkům pouta skul -Tam nebuď, Pane,tam nechať hněv tvůj bleskem pomsty vzplane!

Až druhý lid, jenž sotva z jarma šijesám vypjav, jiné poutá v okovy,je tupí, vraždí, z jejich bídy tyjea k jejich nářkům smích má surový,až národ ten, - jenž cizí silou straší,sám trpaslík, - v boj vyzve onu moc,jenž nocí, dnem zlé svědomí mu plaší,jsouc jeho rabům hvězdou v žalu noc -Tam nebuď, Pane,tam nechať metla Tvého trestu vzplane!

Až budou ústy chvástavými lháti,že za osvětu, volnosť pádí v seč,i jméno Tvé za clonu křivdy rváti -Ty přehluš hromem pokryteckou řeč!Nechť přestrojí se za rytíře ducha,za vojsko světla proti barbaru:hlas pravdy, práva dojde tvého uchapřes licoměrných zbojců fanfaru -Svým bleskem, Pane,spal třásně liché, lží a klamem tkané!

Buď tam, kde škůdcům hrabivým se bránírod ubohý, jenž snášel věky žal,a živoj, jazyk, svobodu si chrání,ty statky drahé, jež z Tvých rukou vzal,kde o svůj úděl světový se hlásí,a štěstí své a slávu budoucí,buď tam, kde bídným vzchází hvězda spásy -Ó vyslyš vlídně prosbu horoucí:Buď tam, ó Pane,kde slza lidu ztýraného kane!