Zítra

Ó rozlij na mne všecku něhu vroucísvé lásky bezměrné, jež divě šílí,své, srdce, vylij opojení žhoucí,kdož ví, kde zítra budu v této chvíli?

Své zpěvy opakuj, jichž harmoniemi kouzlí svěží stíny v parno žití,z nich sladkosť se mi věčná v duši lije,kdož ví, zda zítra uslyším je zníti?

Na hvězdy nebes pohleď do azuru,viz vlny moře bez konce tam hlučí,svou dej mi duši, nechť svět stopen v chmuru,co zítřek je mi tvojím ve náručí?