V přírodě — CLXI.

Dí převor k bohu na modlitbách:„Kam sáhají mé kláštery,tak přírodu již zkrotili jsme,že ručím za své pátery.

A žeť i sen jich jako křišťál:až noc jim v sny jej rozvlní,ó dej, co jim se bude zdáti,ať zejtra se to vyplní.“

A dal to bůh. Tu zejtra ránomnich žádný nechce od cely,máť každý ze sna ráj i Evua s Evou sladké pocely.

Tu v klášteře hned jako v nebi,kde mnich, tam vidět anděla,jen převor má jich celý harem,tak růžových a do běla.

Jde k mnichům, každý: „Mea culpa!“že líbal, zapřít nemoha,však převor dává rozhřešení:„Sny pocházejí od boha.“