V přírodě — CLXX.

Zpíval tesař a bral míruz pokácených v prkna dřev:„Vezmu já vás na kolébku,vezmu hned i na rakev.“

Jak to zpíváš, muži dobrý,což to obé v jednom jest?Naměřímť já mezi nimicelý život, na mou čest!

A on zas: „Netešte rakevu kolébky dítěte;odneste ji na kraj světa,jenom k nám zas přijděte.“

Co jsem slyšel dobrých písní,ta mně nejvíc v duši tkví,dle níž zpěvák žil i umřel —tam, hle, jdou mu za rakví.