V přírodě — CXLI.

By kvítka uměla mluvit,což byl by hovorný svět!A kvítka mluví tak ráda,jen třeba též porozumět.

Ba kvítka jediný hovor:jen kývne zelená snět,tu hned i ptáčkové počnou,pak v hovoru celičký svět.

Toť hovor líbezně sladký,k nim tíhne duše mé klid:to v kvítka se rozdrobí nebea jde si k nám pohovořit.