V přírodě — LIX.

Mám v povržení každou píseň,jež mrav i šat má s lokajem,by velmožům se lípla k patám,a choutkám byla v pronájem.

Já opovrhám každým pěvcem,jenž sebe k vozu zapřáhá,by pán se pyšnil na kozlíku,kdy on se koňsky namáhá.

Ba při sám bůh, toť zvrhlá píseň,jež nemá jiných předmětů,leč hlavy prázné, srdce prázné,a přec se pouští do letu.

A při sám bůh, ten bídný pěvecvíc nezaslouží na vzájem,leč aby těm, jež opěvoval,byl do své smrti lokajem.