V přírodě — LXXVII.

Od ranní hory slunce vstává,paprsky letí do kraje,a na stromech se rosa třese,a všecky barvy zahraje.

A rosa jako z diamantů,ty lesy v zlatém oděvu,a každý strom a každý lístekpln blaha a pln úsměvu.

A každá krůpěj jako oko,a les pln teplých pohledů,ba zdá se mi, že jimi lesuaž v duši patřit dovedu.

Ba zdá se mi, že slzy vidím,v nichž les má píseň počatou —mněť každá slza kusem básněa s slzou každý poetou.