V přírodě — XXVI.

Co to? Jsem kvítkem mezi kvítky,druh druhům, něhou vítězným:nevím co jsem, však rozumím jim,i hrám, i snům jich líbezným.

Mám s nimi jako jedno srdcea jako jednu utrobu,mám s nimi stesk i rozkoš jednu,i dech i žití zásobu.

Mám s nimi jako jednu touhu,i šept i v lásce žasnutí,mám jeden háj a jeden pramen,i lesk, i jedno zhasnutí.

Na jedno k nim se kladu lůžko;až noc se v spáncích utopí,jim víla rosou zkropí víčka —zda také moje pokropí?