Ave dea, moriturus te salutat

Smrt s krásou jesti dvojí a hluboká báje,v nich tolik azuru i stínů, že bys řek,to sestry dvě jsou, plny obě téhož tajea stejně úrodných a děsných myšlenek.

Ó ženy, hlasy, oči, vlas jenž zlatem hrajeneb tmí se, žijte, mějte lásku, půvab, vděk,ó ptáci zářící chmurného žití háje,ó perly, velké moře jež v svůj mísí jek!

Náš úděl, Judito, se spolu dobře snáší,až ku podivu vidět tvář mou vedle vaší;jsou božskou strží vašich očí žáry.

Já cítím propast hvězd že v duši mám;jsmeť oba nebe sousedi, madame,to tím, že krásná jste a já že starý.