Dětství

I pělo dítě, matka v loži mřelav stín čelo chýlíc, smutně krásný zjev,ve mraku nad postelí smrt již bděla,já chrapot slyšel ten i tento zpěv.

U okna pělo pětileté dítě,to her a smíchů vřava nemalá,v tom křiku, který zněl již na úsvitě,co po celou noc matka kašlala.

Pod dlažbu klášterní šla matka spátia zase dítě slyšíš pějící…Plod bolest je. Bůh nenechá ji zrátina příliš ještě slabé větvici.