Před bojem

Když byl jsem ještě mladík bledý, snivýa odcházel v ten osudný boj divý,kde přede mnou již mnohý klesnul v řeži,tu Musa, v jejíž zraku kouzlo leží,mi děla: Cid když v boje kráčel vřavupro vlasť a boha, věrný cti a právu,byl řádně vyzbrojen, měl Cid ten hbitýdvě přilby, oštěpy dva a dva štíty,by mohl vyměnit zbraň v boji smělém,pak tasil meč a stal se archandělem.Rci, jakou zbroj máš reku, mučenníku,co oblečeš? Zda skrýváš v pasu dýku?Rci, s jakým mečem hřmít chceš v boje vřavu?— Mám záští k zlobě a mám lásku k právu,jsem lepší, Muso, než on zbrojen zbraní.A tvé dva štíty? — Hněv a pohrdání.