21. X. 1896

Veliký sál, jenž naplněn kouřem.Přípitky, proslovy… a hudba vpadá!Zpěvačka, příliš hrozné deklamace,— ohromný, hřímavý potlesk.

Všechno již odchází. Opilý sborna cestu bručí si vyčichlým hlasem,národní písničky zaslechneš refrain,zmlkají poslední kroky…

V kavárně blbečků zmatené řeči…Pozvolna začíná ráno již svítat.V ulici vyjdete… Řev zaleh’ v dálku.

Unaven kráčíš… a všechno se smísí;veliká, zmatená, nestvůrná skvrna,nejasná, pitomá, hloupoučká skvrna.