Meditace

Ten obraz nyní duše moje sní,— on tíhou svojí do ní zarývá se —!Je léto — noc je — chvíle půlnoční.Zem’ leží ticha v tmavé svojí kráse.

Obrysy temné vidět nyní jen.Co netopýr tu přelet’ lehce, tiše.— Ten ještě jímá duši moji sen:Ty slyšíš, kterak zvolna země dýše.

A všechno skryto v městech vzdálených.Ti jedni spí, ti druzí v krčmách pijí.A frivolní zní do ulice smích…Eh, celkem jedno. Všichni dobře žijí.

Zem’ dýchá zvolna… Všechno temné je.A zoufalec se na vše rozpomene!Hle, lehl sobě znaven v koleje.A vlak se blíží, — oči rozpálené!