Pohádka špatně končící

Je to tak stará pohádka,znají ji malí i velcí!Drží ji hudební doprovods pěknými kotrmelci.

Je to tak stará písnička,zpívá ji na keři ptáček.„Pro dobrou vůli musímejít do těch smiřovaček.

Jsou sice ve vládních předloháchdost nepříjemné díry,snad také past je tam nějaká —nebudem kazimíry!

Přenechme Němcům nevděčnoua záludnou tu roli.Pro dobrou vůli musímejednat o čemkoli!“

Když píseň ptáčkovu uslyšel,s respektem brouček ztichl.A roli převzal nevděčnounáš hloupý soused Michl.

A my jsme vesele skákalia my se vesele smáli.Radostí jsme až plakali:„Ten si dal, ti si dali!“

Ale pak zrak jsme protřeli.Hledíme na kraje širé.Co se ti stalo, nebohýněmecký kazimíre?

Německý kazimír civí dálv teploučké té své skrejši.A příští vládní návrhyjsou nepřijatelnější.

Ale tím vším se nezmatena našem keříku ptáček.„Pro dobrou vůli musímezas do těch smiřovaček.

Nám vládní návrh na posměch.Takové neznámé smíry.By se kdos nemračil nad Čechem,nebuďme kazimíry!“

A píseň ptáčkovu za moudrostuznají po Čechách lehce.Jenom ten Michl, hlupáček,za boha zmoudřet nechce!

A my si vesele skáčeme amy si ruce mneme.Michle, ty Michle pitomý,teď tebe dostaneme!

Pak přijde nové jednání.Přes moudrost přefortelnouje příští vládní předlohadocela nepřijatelnou.

Je to tak stará pohádka,a konec stejný vždy zcela.Čemu se divím, pouze to,že nás už neomrzela!