Písně z Montblancu — III

Den včera pustý byl, vítr vším třás’.Nějaký turista zlomil si vaz.

Na lstivém Montblancu cesta je klam.A mně tak připadal poněkud znám.

Tam dole v nížinách, za písní zvuku,tuším, že podal jsem kdysi mu ruku.

Tam dole v nížinách srdce se třásla,tam dole stáda se pokojně pásla.

Příteli! Vrcholy lákají blázna.Na hory cesta je kluzká a srázná.

Příteli! Mrtev jsi. Je tebe škoda.My vinni nebyli — jenom ta moda!