Marnosti — XXXIV

— Žijícím budiž lehký život,umírajícím lehká zem ! —Obstárlé dumy dívají sena sebevraha kukátkem!

A nadšení jim jiskří v očích,(však působí to komicky!)— Ten nápad: jít se oběsitive starý park ten šlechtický.

Na stromě mrtvola se houpá,vítr ji sem tam obrací.A líp než v divadle se bavírozdovádění diváci.

A dobrý mladý muž ti praví— na tváři úsměv lehynký —,že mrtvý jazyk vyplazujevíc než dvě včera slečinky.