Píseň noci 29. října

Kokardy, jásot, na praporu prapor.Srdce se v dálky rozletí.Jak je to krásné, překonati zápora býti, růsti, stavěti!

Leč všichni vy, jichž srce pýchou zhrdla,jež opíjí dne oslava:Poslyšte výkřik z básníkova hrdla.Boj teprve nám nastává!

Boj se sebou, se všemi zlými pudy,se sobectvím, jež vede v sráz.Nezapomeňte na svých otců bludy,nezapomeňte běsů v nás!

Vichřici strašnou ještě slyším skučet.Chraň, čehos' nabyl, vlastní říš'.Čas není, bratři, připravovat účetjejž rodné zemi předložíš!

Ne na svůj zájem, ale na budoucnosthleď v moři krve prolité.A nebude-li v srdci čistá vroucnost,jak uhájíme dobyté?

Kokardy, jásot, na praporu prapor.Srdce se až rozletíJak je to krásné, překonato zápora býti, vésti, stavěti!

Leč všichni vy, jichž srce náhle zhrdla,jež opíjí dne oslava:Poslyšte výkřik z básníkova hrdla.Boj teprve nám nastává!