Oh, jak je krásné…

Oh, jak je krásné důvěřivým letemletěti přes kraje.Letěti v smíchu udiveným světem,jenž pro tě dozraje.

Oh, jak je krásně silou přemoc’ věci,vznést výš se, v oblaka.A země, nebe jsou jen pouzí svědci,kam touha vyláká.

Ten egoismus popřán pouze chvíli.A křídla ochábnou.A padáš náhle znaven, beze sílyv krajinu nevábnou.

Deštivý den je. Vše je v těžkém hoři.Kraj je tak zasněný.Ten zvláštní smutek od rána tě moří:Hranice určeny.