Reflexe
Pohádky z naší vesnice
V neklidných dobách, krisi dnerodí se duše neklidné,s neklidnou touhou, nejasným cílem,s neklidným srdcem, neklidným dílem.Netuší obsah katastrof,jež volá pathos jejich slov,půjdou a zajdou tak jako v snách,lehký jak k tanci krok, lehký jich vzmach.Aniž by věděli, nový svět odkryjí,aniž by chápali, starý svět zabijí.
V neklidných časech, v době bídnérodí se duše klidné.Těžké jich sny a těžký jich krok,těžké jich jaro, těžký rok,těžký je cíl, jejž v dálce vidí.Těžká žeň, kterou klidí.Pochody spletité myšlenky lidskév jistotě vidí matematické.Tušíce osudnost svých, cizích běd,jdou přece v před.
Comentarios
Cargando comentarios…