Troubadour

Pln lásky, dychtiv po slávěkýs' troubadour, jenž neznal péčí,ku dámy svojí oslavějí před okny své „s bohem“ vděčí:„Má páž mé vlasti vzdána jest,však srdce touží k paní vzhůru,tak v boj jdu za lásku a čest,jak ctnému sluší troubadouru.“

Když s štítem spěl a přilbicía s harfou v ruce z brány hradu,své krásné věren dívčicisi hlasně zpíval do úpadu:„Má páž mé vlasti vzdána jest,však srdce k paní touží vzhůru,tak v boj jdu za lásku a čest,jak ctnému sluší troubadouru.“

A když se rozpoutala řež,on cestu klátil sobě smělev tříšť oštěpů, v hrom boje téžsi zpíval s koně hlasně, směle.„Můj život vlasti zadán jest,však srdce k paní touží vzhůru,pro lásku na smrt v boj za čest,to ctnému sluší troubadouru.“

V krvavém poli vrahy zbitrek padl ve krvavé vřavě,však ještě opřen o svůj štíton zpíval umíraje v slávě:„Můj život zadán vlasti jest,však srdce touží k paní vzhůru,a padnout pro lásku i čestto sluší ctnému bohatýru!“