Druhý zlomek Budějovický

že, když král chtěl k městu jěti,poslal, dávaje věděti,

udeři krále po hlavě,chtě jemu odjieti zdravie;

v niej ptáček vzpievá,kde viděti dřeva,

u niež ľudí síla bývá,v lesě, jenže Hamon slovie,

k času ovšem ukrutnémuzajisté přieliš k smutnému.

všěm svým chvíli -Kmet, jenž oral -i jenž robil, ploty -v ony u pokojné -nemohl užitimusil jíti, nesa -jenž lépe věděl -i ten, jenž věděl -nebo kdy čas -Prázden cěp -kto by mlátil -ležiechu prázdny -a vzdýcháše -ande nenie gdo -nebieše kto hromad -ani křěvie kto -opadly běchu -nebieše živ gdo -přišla běchu -Lidí jmieše -ale čso bylo -Stratí člověk -kdyže k tomu -věz to -Mnoho bě -a tak dosti -jimiž by -by mu Bóh -ale čso do -Vynidú -když Božie -Jdieše s sobú -na nich -bliz jmieše -jež vzhóru -na voziech -na nichžto -a nejedna -šlechetný -silně,pilně,ľudívyklidi.děje,děje,nepřěje.řěčský,dětečský,

plove.králežéciŘěci a kadyžpřěstativěcikolistopěTo sě ješče často stává,ž' sě ho světlost proměňává;