Její jméno

Tak jako jaro tiše slétá k zemi,tak hudbou kane do mých teskných dumto jméno sladké… Srdce chvěje se mia klesá v náruč vlídným snům.

A já dnes cítím po té době bědnéa po těch letech trpkých, těžkých ztrátkol svého čela nápěv písně jednéopojným dechem tiše vlát.

A byť ten nápěv byl jen sebe kratšía byť i záhy po něm přišel mráz,ta jedna chvíle pro věčnost mi stačía jednou se mi umře snáz.

A není-li víc život, jen žert pustý,kde darmo člověk po štěstí se ptá,mně sladším bude, jejími kdy ústyjej Láska ke mně zašeptá.

A to, co bylo i co bude dravý,a hrozný zápas, který žitím zvem,spíš ponesu a vítězný z té vřavysi vyrvu diadem.

A to, co bylo i co bude, zhojíten jeden den, kdy moh’ jsem navždy vrýttu její lásku v duši duše svojía její jméno ve svůj štít.