Nezorané pole

Ty divíš se, mé všecky sny a dumyže jsou jak pustý, podjesenní val,kde teskně tráva šumí,kde déšť a vichr vše už rozerval.A smutno, prázdno, kudy maně jdete…Ó já to vím, to snění mé je holéa pusté polebez lidských stop a dávno neoseté.

Ó já to vím, však to je bída, bída…Tak, smutno, prázdno.. Láska, srdcí zářto všecko snění hlídájak ta svá pole dobrý hospodář.A ten-li umře… ah, už z toho ránavše pustne zvolna, všude jako kletbaa nikdo nedbáa širá pole pustnou nezorána…