Píseň (3)

Bylo to jako jara dech,bylo to ještě sladší,ba div, že na ten velký plesto malé srdce stačí.

A bylo to jak slunný denpo dlouhém, dlouhém šerua jako hvězda zářiváv opojném svatvečeru.

A když v ty jarní květy v rázdech vpadne podjesennía za hory den zapadáa hvězdy není, není —

A když noc tmavá, zoufalá,a z chmur se žhavě blýska: —je div, že komu, jak zří v dál,se po všem k slzám stýská? —