Balbovi Bohuslav

Nevděčný, ano odrodilý zdám tobě se býti,Přísně že kárám své otčiny nevzdělanost.Nad zlato, věř mi, že jest ano nad život otčina dražší,U vděčnosti k ní Tobě neustupuji.Vždyť ale často nožem lékař naše rány hojívá,Často krutou trpká šťáva přemohla nemoc:Proč by také moudrému nebývalo slušno a volno,Rozmařilým hořkou kázati pravdu uším?Balba nenasleduji; nezatáčímť na zlato léče,Za smyšlená slova já hrsti nenastavuji.