Stanislav Polský

Kdož je nový ten host? Mavors-li tu podstatu lidskouObléknul? Čili ozbrojená Tritonka panenskáSmysly krátkozraké mámí? neboli všemohútnýAlceovic smrtné na sebe vzal poznovu oudy?Pravda-li, Pythagoras co učí? Čili sám HromovládceSvou osobu zde tají? Takovéť paže jen u nebešťanSe spatřují, nikoliv u lidí, ani síla podobná.Skákati líbí-liž se o závod, člověka prudceLétati uhlédáš, a spružným nésti se větrem,Na perutích co pták. Neb dá-li se zápasivéhoDo běhu, aj zelené osení, nedotýkaje vršků,On přeběhne, i hloub jezera, nezahýbaje kláskem,Ní vláhou pěnivou. Takovátě nohou jeho křepkost!Pakli mu líbo hodit kamenem, co by sotva tři mohli,Sám pozdvihne jeden, a silou takovou jím mrští,Žeť se zdá, jakoby Balearským jedno kaménkemPohrával. Pravice, Frykského jež ondy přemohlaHektora, ustoupí s dubovým mu na kolbě kopištěm.Oebalští bratrové vyhnou se, na pěsti-li vyzveJe v souboj. Grajská přihrnou-li se vojska na Troju,Dejž, osude, toho vojvodu jí: v boji padne zajistéAtreovic, a zkázu v opak bude trpěti Řecko.Hájeno jím bohaté Římskými praporci i městoSidonské pohrdá; jím bráněn i sedmeru vůdcůvHrad Kadmův odolá; ano sám s vysokého OlympaZevs uteče, takovým hrdinou věk jestli se vrátíTitanský, i plamen bude pak ve kovárně SicilskéDarmo sičet. Přestaň, starodávná líčiti pověstJasona, jenžto prvý moře Skytického proráželZátoky; Theseovu oslavívati přestaň udatnost,I toho, jenžto protnul potvorné šíje Meduse.Místo Ulyssa, aneb Dioméda a Nestora, píseňMaeonská zni o něm; Aenéi, Marónova Muso,Předlož jej; nechaje s Pompejem Caesara válku,Slav ho Lukáne, a věz, Helikonský zdroj bude proudemStékati hojnějším; Dircejský rozzelená sePěkněji háj; učené děvy Aonské veselejšíSváděti tance budou, bobkem své skráně ApolloOkrášliv, přičeše vlasy a struny dotknuty palcemLíběji zníti budou: Ledový toho nad muže slávouZaplesej Severe; neboť on jest národu tvéhoOzdoba, sláva i čest! — Milován tedy buď, ctěn a váženTen tvůj rek Stanislav, dokavád bude na vzchodě slunceDávati zář spanilou; dokavád studený v moře černéNestane téci Dunaj; dokavád bude Hindus opálenNeznámých na břehách dalekého přebývati Ganga.