Vyzvání knížat Evropejských k válce proti Turkům

Lid divoký zuří proti národu, jenž blahodějnouObmýván jsa vodou, ducha poskvrněného neřestíSe zbavuje všelikých. Na polích plno vojska se hemží;Tam pěchota, zde se jezdci hrnou; zpěněné moře loďstvaLká pod náramným břemenem. Zpupného nemůžeZahnati již vraha víra svatá; sama Petrova loďkaJiž se puká a vlnám přívalným ledva se brání.

Co smejšlíš v nehodách těch, největší mezi králi?Proč lid nesbíráš, nepobízíš do zbraně mládežGermanskou, milující boj a skutky udatné?Snad co zatím po horách příkrých kamzíky poháníšA větrný klikatýma sokol tvůj drápama loupežUlovenou dáví; tvé ajhle hubí se Dunajsko,Dalmatské pomoří jižního i louky Timáva. —Celtického jsi prý pokořil zbraň krále hrdého,K odboji umluvené s Batavy podrobil jsi Moriny,Temnovlasého mocí přelomil jsi zpouru Sikambra:Kam se poděl ten duch, že prolévati krev lidu dáváš,A hlavu svou pod meč pyšného nepřítele skláníš?Ajhle tisíci plukům ty poroučíš, a v boji zvyklýchRovně tisíc čítáš vůdců: proč polnice nezníVálečným hlaholem? proč nezve je trouba do bitvy?Proč se tvých neděsí orlů v Carohradě vládnýVrah? proč též neplesá nectného sproštěno jarmaŘecko a národové Hemští, Rhodope sněhobílá,A spanilé luhy sousední zpěvnému Olympu?

Což ty také, Franské jehož ohrady Vídně, SaonaVážnotoká, i Lygurští národové i slovútnýMediolán jmenuje svým králem, což se vyhýbášSváděti boj s pohany? co se blížiti vrahu dopouštíšKu křesťanstva bytům, aby meč syrového tyrannaProklal nám ledví? zdali tvé již lilie vadnou,Neb-li raděj s Kapuou, a Vesévem a rovněžJen s Falantovským chceš válčiti věčně Tarentem?

Ty spolu králi, jehož velikému diví se bohactvíŠpaňhel nádherný: jenž ondy jsi sprostil ArabskéUzdy Granádu, svým vedením: i proč nevedeš v bojLid od Herkulových sloupů, ode Taja řečiště?Proč na lodích se mořem neplavíš a s Numídy neválčíš,Službu Tunetu nepředpisuješ, a kříže svatéhoV Ethiopech nezdvíháš znak, a tajemstva nekážešVíry pravé pohanům tam, kdež Garamanti a IndiNejzazších na březích bydlí, kdež ode světa ostrovOddělený tlí Taprobane? toužíš-li po slávěA cti pravé, láskou ke ctnosti-li tvé plane srdce,Víře svaté přispěj na pomoc, a svou na ArabskéPlémě obrať hrozonosnou zbraň, jež církvi ze lůnaOndy vytrh’ zrádný Mahomet, temnostmi napustivJe všelikého bludu a neřesti! Poraď se převážnouSvé čacké moudrosti radou; otup ostrotu zbrojstva,A přelom ukrutné střely vládaře na vzchodu slunce.

Též ty panovníče v lesinách Kaledonska, jemužtoNakloněný k Severu kraj a Thule ledem kryta slouží,Hvězda Lykaonova na něhož přímými paprskyPohlíží, spolu Medvědice, Řeckého ta loďstvaVůdkyně, obtoč Evropu kolem zbrojnými koráby,Otcovských nasleduj skutků, Nilskému odejmiVůdci krví božskou skropený pahor, a hrady LagemVystavené, Palestinu i palmorodou Iduméu.V těch krajinách, kde zná proměnným barviti červcemRoucha Tyros, kdež i rozkotané jsou ohrady Gazy,Vojska polož; ztopený lid v mrákotě pověrK Petrovu stádu připoj, po všech těch víry přečistéSvětlo krajích rozsvěť, Syrský aby poznal OrontesTvým vedením římského posvátné zákona řády.

Nejdůstojnější i ty otče, který všemu lidstvuOkazuješ k sídlům záhvězdným cestu vedoucí,Jenž, jak národové smejšlí, dvora svrchovanéhoKlíčníkem jsi pravým, ohlédni se po světa pásmech,Jejž veliký okeán vlnami skleněnými zavírá:Nechť pozor obrátíš buď ke straně jíhu teplého,Nebli k východu slunce, kde roztopené moře brázdíSedmiboký Ganges, neb k půlnočnímu UráluA chladnému Donu, vše to již slouží NabatejskéPověře. Než ty vesel prodléváš na hradě Římském,Rozsuzuješ tu rozepře mečem, ač tobě zakázán;V sousedství lítou všady zuřiti válku dopouštíš…Toť nevede k hvězdám; neporoučí to Světovládce.Jestli jaký boj tobě sluší, vyprav se na TurkůHejna divá, a dravé vlky odháněj ode stájíSvých ovcí svěřených. Bídnouť lidu Kristovu zkázouVyhrožují, a chtí z kořenů vyvrátiti Řím tvůj,A vmetaným ohněm Kapitolské spáliti sídlo. —Tys veliký, většíť ale Vládce na obloze šíré,Jenž dává za skutky dle zásluhy odměnu slušnou,Jenž ledví skoumá…, jeho jestliže vůli promeškáš,Přijde a oučty ze hřívny dané nenadále požádá.

Mám-li tě vyzvati též Sarmatských králi Polákův,Důstojný rodičů plode, žezlu jehožto koří seVisla i kraj, jenž podléhá línému Boótu,Kdež moře tuhne ledem, kde mráz řeky poutama svírá.Ze dvou stran tobě válka hrozí: na tě země se Thráků,Fasis i Kolchický řítí střely v toulu nosící.Tvé nepřátelským svítí krovy spáleny ohněm,Již tvé statky plení; dělo bourá ohrady pevné;Lid nebohý v zajetí se vodí, kmetové i mladíci;Necta, nevýslovné bezpráví páše se dívkám;Stáda dobytka vrah odhání; kde člověk obýval,Brlohu má medvěd; neplodná ondyno půdaTučnější lidskými těly stává se. PomíjímPláče matek hořkého, želů bázní se třesoucíchSester a osiřelé manželky žalosti a nářku.Patřiti jestli suchým na to můžeš okem, k slitováníTo-li nepohne tebou: přeslavných nejsi hoden jižPředků svých; Kazimírův nejsi ty syn, ale hydryLernejské, a krutá tě kojívala tygřice mlékem.Raději chop se meče, s pluky pak sebranými odevšadNa vzteklé se ty šelmy oboř, a co z národu toběJeště osud zachoval, náhlící zkáze vytrhni.Blízké vyrvi ze záhuby lid, ano raději čestnouZvol smrt, nežli život bys trávil v poklidu mrzkém.

Kam teď zabluzuji, k pomezím Evropy zalétám,K tobě panovníče, břehy jenž světa rozsáhléhoStále jenom skoumáš na lodích a lysého AtlantaŘíši hledáš i nepovědomé dosavád prameništěNilu a národy různoživé, ano potvory známéAfriky ledva obyvatelům, sluje Gorgony hrozné,I cokoliv se kloní k úhlům osy země polední.Což ale prospěje, Hesperidek draka-li stookéhoVždy bdícího uzříš, našemu světu jestli nevidnéHvězdy uzříš a ty píštiny, jichž ani Káto nevídal,Ješto leží v pasu vypráhlém, to-li všecko nalezneš:An vrah od Armenských se mezí a ode strany MedskéBlíže tlačí na Kalabrie břeh, k patě hor Sikulánských?An třese již se i Sardinské pomoří a ItálskouZardívá se krví moře tůň? zdali jen proto, že snadJeště posud vzdálen je plamen ten a dům posavádeSousední nehoří, se ti líbí končiny skoumatZemě a lišky hledat morské, a dle vůle libostnéHověti sobě doma v pohodlí? Tak i klesnulo Řecko,V záhubu tak padl Pelopones! Či, an ohně se sílaVíce množí a se mor rozjídá, nedbati mámeRostoucího jedu? Zda není vlny brázditi lépeAegejského moře? střelonosného zdali králeLépe není vstříc jíti mečům a spáliti ohněmHnízda nepřátelská, a do Asie ozbroje prázdnéVnést od západu války plamen, a otroctva krutéhoSprostiti lid ubohý a svým ho navrátiti bydlům?

K tobě nyní králů sokyně v moci, město velebné,Řeč obracím, velitelkyně vod, jíž Kréta se lidnáPoddala, Kypros i rozkošná, Korcyra i někdyŘízena Alcinoem zletilým, jíž Dalmata slouží,Národy též Venetů, jež někdy vyváznuv AchivůmOdvedl Antenor v Adriatské zátoky lůno.Na starší dobytou pamatuj svou vítězoslávu,Jíž se hrozíval Ejypt, Syrští též národy, mocnéGenuy panstvo také! Smutnou hleď pomstiti zkázuChalcidy Evbojské, i žalostné zbytky Lepanta,Města, které všelikou strastí se Saguntu vyrovná.Setniny seslabené doplňuj čerstvými obránci,A své loďstvo osaď! Co porážeti cypřiše černéDlíš a dubiska tvrdá? co ve válce i míru vražednýRoztrušovat dáváš svůj jed? proč říši LiburnskouStále plenit dáváš? Zdali pak jen stále zamejšlíšUtvrditi svou vládu v Itálii? Poklady tajnéJiž již otevři zlata. Nad poklady vážena víceK svobodě láska budiž! Hromadit co ti platno bohatstvíOhni neb utonutí? Co ti tůně skoumati platnoDno, a vlnozvučivou proplavívati oužinu Kalpy,A vždy jenom pepřem, bavlnou a z Číny hedvábím,Indickým zbožím, a čalouny přetěžkati loďstvo,Jestliže hejna krutých divochů přede hradbami tvýmiPych svůj provozují! hledané-li na východě sloupyA stropy pozlacené i chrámů báně ohromné,Tento-li zisk svežený a prací nabytý nesmírnouNáhle státi se má vraha násilného kořistí?Div-li potom že vaše věkovládné sídlo BenátskéPadne pode jho kruté? Ten osud nebe na věky odvrať,A v pouhý děsivé rozplyňte se přístrachy vítr!

K tobě ze králů nejlepší, slovo ještě mi zbývá,Vládce na sedmibokém Dunaji, lidu králi na LabskýchBydlícího březích, jednou již ze sna procítna,Ohlédniž se kolem, jaková se na nás hrne nápasť,Jestli nevezmeš zbraň do rukou, a krutého nepřetnešNárodu pýchu mečem! V moci své již má luhy Fryjské,Břeh Simoenta řeky, a pradávným Troju slovútnouRozbořením i křivé hadivého Meandra řečiště,Ciličany těkavé, též lid na Kajstru Lydickém.Cyziku oplavenou vlnami moře marmorového,Rovně dobyl zlatonosného spolu Paktola ústí,Sněžný Taura vrchol, též ohněm tamže ChiméruSoptící, i co Mithridatu třikrát zmoženémuOdňal Pompejus. Přeplaviv se na končiny Řecké,Hradby dobyl, kde krutý Polymnestor někdy zavládal,Opanoval Polydorův hrob, i Tribally udatné,I překročil pomezí Macedonie, slávu jejížtoDvé králů vzneslo k nebesům; proti Troji co někdyOzbrojil Atreovic, i co od studeného kalištěMaeotského se k Epiru táhne, dobyl. MahometskýHrot tluče již zavřené na brány a hradby Latinské,Až ku patám Alpů divoký luk zástřely hází.Půlnoční ani Rejn takového to útoku nejsaProst k moři pospíchá. Což o bližších tvémuto žezluPodrobených pak dím krajinách? kde orávalo půduNa sta tisíce lidí, kdež vínorodé ořezávalKopce kosíř vinařův: aj tam pilnosti a práceLidské ni stopy nestává; popelem zde polehloNesčíslných obydlí, a osud ni starce nešetřil,Jenž by plakal zabitých či do strastiplného otroctvíSvých rodin odvlečených, kdež mrzké zvůli a právuUkrutného vraha slouží. Ó přispěti nedliSvým k pomoci, krve žíznící na ty dravce vytas mečSpravedlivý! Na tě obracuje zraky veškero lidstvo,Lid nebohý, co ušel posavád té vraždě ukrutné,A křesťanstvo celé u tebe svůj štít pohledává.Půjde s tebou bojem oslavený před Amyklami národ,Musami pověstný učenými Athénami slavný,Římský půjde s tebou pastýř i zbor ve velebnémPurpuru. Král porodanský půjde s tebou a Iberský,Germanská mládež neopustí v skutku tě čackém,Ni bratr tvůj; připojíť jej k tobě nejen obapolnáPotřeba, láska také a ctnost, Otec a spolu Máti,Ozdoba královská, příbuzný národu hláhol.Jak mile ocelivé brnění na se bráti Tě uzříŠlechta, budeť šetrná tvé slávy i pomluvě zamknešÚsta, a rozličné v lidu přestane pochybování,I vše zmaříš zámysly u těch, kdo zvrátiti dychtíŘíše nynější stav. Již již podnikni to díloKížetě dostojné! Což jestli se nestane, marnouK míru se více nekoj nadějí. Posaváde se ještěVrah ten síly bojí v Parsistanu krále a Parthů,V zad by nepadli jemu: pročež Assyrské vozatajstvoSi připojit žádá, by na východě sprosté se válkynevěrný vyrazil do našich bezpečněji končin.Teď známými s tebou jenom úskoky ještě pohrává.Síly dokudž tobě tak statné, dokaváde spojencůMáš tolikých, neb Evropa celá se na ty vrahy chystá,Chop se štítu rukou, připatý k boku ocelivý tasMeč, zastkvěj se paprskujecí na tvé hlavě lebka,S ukrutnou boj počni rotou, za zločinstvo předešléSpravedlivou na ni pomstu vylij, za krev naši, jížtoHospodinu směla zasvěcené poskvrniti chrámy!Neskrocená mi bolest tuto skládati kázala píseň,Králů západních ledové by zapálila srdceNaproti ukrutným Turkům, by svět teď ArabskýmZákonem utlačený spásonosné k víře se vrátil.